cvs: phpdoc-cs /appendices aliases.xml debugger.xml history.xml
| From: | Lukas Jelinek | Date: | Fri, 19 May 2006 10:30:24 +0000 |
| Subject: | cvs: phpdoc-cs /appendices aliases.xml debugger.xml history.xml | ||
| Groups: | php.doc.cs | ||
| Request: | Send a blank email to doc-cs+get-171@lists.php.net to get a copy of this message | ||
luk Fri May 19 10:30:24 2006 UTC
Modified files:
/phpdoc-cs/appendices aliases.xml debugger.xml history.xml
Log:
EN -> CS synchronization
typo corrections
http://cvs.php.net/viewcvs.cgi/phpdoc-cs/appendices/aliases.xml?r1=1.3&r2=1.4&diff_format=u Index: phpdoc-cs/appendices/aliases.xml diff -u phpdoc-cs/appendices/aliases.xml:1.3 phpdoc-cs/appendices/aliases.xml:1.4 --- phpdoc-cs/appendices/aliases.xml:1.3 Sat Nov 13 20:46:23 2004 +++ phpdoc-cs/appendices/aliases.xml Fri May 19 10:30:24 2006 @@ -1,5 +1,5 @@ <?xml version="1.0" encoding="iso-8859-2"?> -<!-- EN-Revision: 1.30 Maintainer: luk Status: ready --> +<!-- EN-Revision: 1.31 Maintainer: luk Status: ready --> <appendix id="aliases"> <title>Seznam aliasù funkcí</title> @@ -1084,12 +1084,12 @@ <row> <entry>odbc_do</entry> <entry><function>odbc_exec</function></entry> - <entry><link linkend="ref.odbc">OCI8</link></entry> + <entry><link linkend="ref.uodbc">ODBC</link></entry> </row> <row> <entry>odbc_field_precision</entry> <entry><function>odbc_field_len</function></entry> - <entry><link linkend="ref.odbc">OCI8</link></entry> + <entry><link linkend="ref.uodbc">ODBC</link></entry> </row> <row> <entry>output</entry> http://cvs.php.net/viewcvs.cgi/phpdoc-cs/appendices/debugger.xml?r1=1.2&r2=1.3&diff_format=u Index: phpdoc-cs/appendices/debugger.xml diff -u phpdoc-cs/appendices/debugger.xml:1.2 phpdoc-cs/appendices/debugger.xml:1.3 --- phpdoc-cs/appendices/debugger.xml:1.2 Thu Mar 7 23:25:03 2002 +++ phpdoc-cs/appendices/debugger.xml Fri May 19 10:30:24 2006 @@ -1,5 +1,5 @@ <?xml version="1.0" encoding="iso-8859-2"?> -<!-- EN-Revision: 1.19 Maintainer: luk Status: ready --> +<!-- EN-Revision: 1.27 Maintainer: luk Status: ready --> <appendix id="debugger"> <title>Ladìní (debugging) PHP</title> @@ -13,9 +13,11 @@ PHP 4 nemá vnitøní mechanismy pro ladìní. Nicménì mù¾ete pou¾ívat nìkterý z externích debuggerù. <ulink url="&url.zend.ide;">Zend IDE</ulink> obsahuje debugger, a - ladicí roz¹íøení (jako DBG) najdete také na - <ulink url="&url.dbg;">&url.dbg;</ulink> nebo na - <ulink url="&url.apd;">Advanced PHP Debugger</ulink> (APD). + ladicí roz¹íøení (jako DBG) zdarma najdete také na + <ulink url="&url.dbg;">&url.dbg;</ulink>, dále je tu + <ulink url="&url.apd;">Advanced PHP Debugger</ulink> (APD) + nebo <ulink url="&url.xdebug;">Xdebug</ulink>, který má také kompatibilní + ladicí rozhraní s funkcionalitou ladìní PHP 3, jak je popsáno v této sekci. </simpara> </sect1> @@ -45,7 +47,7 @@ <listitem> <simpara> Nastavte TCP pro poslech na nìjakém portu (napøíklad - <command>socket -l -s 1400</command> v UNIXu). + <command>socket -l -s 1400</command> v unixovských systémech). </simpara> </listitem> <listitem> @@ -75,13 +77,14 @@ <para> Øádek má tento formát: <informalexample> - <literallayout> -<replaceable>date</replaceable> <replaceable>time</replaceable> -<replaceable>host</replaceable>(<replaceable>pid</replaceable>) -<replaceable>type</replaceable>: -<replaceable>message-data</replaceable> - </literallayout> + <programlisting> +<![CDATA[ +date time host(pid) type: message-data +]]> + </programlisting> </informalexample> + </para> + <para> <variablelist> <varlistentry> <term><replaceable>date</replaceable></term> @@ -240,13 +243,15 @@ <example> <title>Pøíklad - zpráva debuggeru</title> <literallayout> +<![CDATA[ 1998-04-05 23:27:400966 lucifer.guardian.no(20481) start: notice 1998-04-05 23:27:400966 lucifer.guardian.no(20481) message: Uninitialized variable -1998-04-05 23:27:400966 lucifer.guardian.no(20481) location: (&null;):7 +1998-04-05 23:27:400966 lucifer.guardian.no(20481) location: (null;):7 1998-04-05 23:27:400966 lucifer.guardian.no(20481) frames: 1 1998-04-05 23:27:400966 lucifer.guardian.no(20481) function: display 1998-04-05 23:27:400966 lucifer.guardian.no(20481) location: /home/ssb/public_html/test.php3:10 1998-04-05 23:27:400966 lucifer.guardian.no(20481) end: notice +]]> </literallayout> </example> </para> http://cvs.php.net/viewcvs.cgi/phpdoc-cs/appendices/history.xml?r1=1.2&r2=1.3&diff_format=u Index: phpdoc-cs/appendices/history.xml diff -u phpdoc-cs/appendices/history.xml:1.2 phpdoc-cs/appendices/history.xml:1.3 --- phpdoc-cs/appendices/history.xml:1.2 Thu Mar 7 23:25:03 2002 +++ phpdoc-cs/appendices/history.xml Fri May 19 10:30:24 2006 @@ -1,5 +1,5 @@ <?xml version="1.0" encoding="iso-8859-2"?> -<!-- EN-Revision: 1.13 Maintainer: luk Status: ready --> +<!-- EN-Revision: 1.25 Maintainer: luk Status: ready --> <appendix id="history"> <title>Historie PHP a souvisejících projektù</title> @@ -7,7 +7,8 @@ PHP urazilo v posledních nìkolika málo letech dlouhou cestu. Rùst v jeden z nejprominentnìj¹ích jazykù ovládajích Web nebyl snadný. Ti z vás, kdo máte zájem dozvìdìt se ve zkratce, jak PHP vyrostlo do - dne¹ní podoby, ètìte dále. + dne¹ní podoby, ètìte dále. Staré verze PHP lze najít v + <ulink url="&url.php.museum;">PHP Muzeu</ulink>. </para> <sect1 id="history.php"> @@ -22,7 +23,8 @@ sadu nazval 'Personal Home Page Tools'. Proto¾e byla tøeba vìt¹í funkènost, napsal Rasmus mnohem rozsáhlej¹í implementaci v C, která byla schopna komunikovat s databázemi aumo¾òovala u¾ivatelùm vyvíjet - jednoduché dynamické aplikace pro Web. Rasmus se rozhodl uvolnit + jednoduché dynamické aplikace pro Web. Rasmus se rozhodl + <ulink url="&url.php.release1.0.0;">uvolnit</ulink> zdrojový kód PHP/FI pro v¹echny, tak¾e kdokoli ho mù¾e pou¾ívat, stejnì jako opravovat chyby a vylep¹ovat kód. </para> @@ -106,11 +108,6 @@ u¾ivatele a mnoho nových jazykových konstruktù. </para> <para> - PHP 4 je momentálnì poslední uvolnìnou verzí PHP. Ji¾ byla zapoèata - práce na modifikaci a vylep¹ení jádra Zend Engine k integraci prvkù, - které byly navr¾eny pro PHP 5.0. - </para> - <para> Dnes pou¾ívají PHP (odhadem) stovky tisíc vývojáøù a nainstalované PHP hlásí nìkolik milionù serverù - tj. pøes 20 % domén na Internetu. </para> @@ -120,6 +117,16 @@ dokumentaèní projekt. </para> </sect2> + + <sect2 id="history.php5"> + <title>PHP 5</title> + <para> + PHP 5 bylo vydání v èervenci 2004 po dlouhém vývoji a øadì pøedverzí. + Je øízeno hlavnì svým jádrem, Zend Engine 2.0, s novým objektovým modelem + a tucty nových vlastností. Pro více informací o tomto jádøe, viz + <ulink url="&url.zend.future;">jeho stránky</ulink>. + </para> + </sect2> </sect1> <sect1 id="history.php.related"> @@ -138,11 +145,12 @@ <sect2 id="history.pear"> <title>PEAR</title> <para> - PEAR, PHP Extension and Application Repository (èesky repozitáø - roz¹íøení a aplokací PHP) - pùvodnì PHP Extension and Add-on Repository + <ulink url="&url.php.pear;">PEAR</ulink>, + PHP Extension and Application Repository (èesky repozitáø + roz¹íøení a aplikací PHP) - pùvodnì PHP Extension and Add-on Repository (repozitáø roz¹íøení a doplòkù) - je PHP verze "foundation classes", - a mù¾e v budoucnu vyrùst v jeden z klíèových zpùsobù distribuce jak - PHP roz¹íøení, tak roz¹íøení PHP psaných v C, mezi vývojáøe. + a mù¾e v budoucnu vyrùst v jeden z klíèových zpùsobù distribuce + roz¹íøení PHP mezi vývojáøe. </para> <para> PEAR se zrodil v diskusi na mítinku PHP Developers' Meeting (PDM) @@ -156,12 +164,17 @@ infrastrukturních "foundation classes" pro pøístup k databázím, cachování obsahu e-komerci a mnoho dal¹ího. </para> + <para> + Více informací o PEAR lze najít v + <ulink url="&url.php.pear.manual;">manuálu</ulink>. + </para> </sect2> <sect2 id="history.phpqa"> <title>PHP Quality Assurance Initiative</title> <para> - PHP Quality Assurance Initiative (iniciativa zaji¹tìní kvality PHP) + <ulink url="&url.php.prerelease;">PHP Quality Assurance Initiative</ulink> + (iniciativa zaji¹tìní kvality PHP) byla ustavena v létì 2000 v rakci na kritiku, ¾e uvolnìné verze PHP nebyly dostateènì testovány pro produkèní prostøedí. Tým nyní sestává z pevné skupiny vývojáøù, kteøí dobøe rozumìjí kódové bázi PHP. Tito @@ -174,8 +187,9 @@ <sect2 id="history.phpgtk"> <title>PHP-GTK</title> <para> - PHP-GTK je PHP øe¹ení pro psaní GUI aplikací pro stranu klienta. Andrei - Zmievski pøipomíná plánování a proces tvorby PHP-GTK: + <ulink url="&url.php.gtk;">PHP-GTK</ulink> je PHP øe¹ení pro psaní GUI + aplikací pro stranu klienta. Andrei Zmievski pøipomíná plánování a proces + tvorby PHP-GTK: </para> <blockquote> <para> @@ -230,15 +244,16 @@ je sledování knih o PHP vydávaných bìhem posledních let. </para> <para> - Pokud si dobøe pamatujeme, první kniha zamìøená na PHP - 'PHP - Dynamische Webauftritte professionell realisieren' - nìmecká - kniha publikovaná v roce 1999, autory byli Egon Schmid, + Pokud si dobøe pamatujeme, první kniha zamìøená na PHP byla + 'PHP - tvorba interaktivních internetových aplikací' - èeská kniha vydaná + v dubnu 1999, jejím¾ autorem je Jirka Kosek. V následujícím mìsící vy¹la + nìmecká kniha - autoøi Egon Schmid, Christian Cartus and Richard Blume. První kniha v angliètinì byla vydána - krátce nato: 'Core PHP Programming' od Leona Atkinsona. Obì tyto knihy + krátce nato: 'Core PHP Programming' od Leona Atkinsona. V¹echny tyto knihy se zabývaly PHP 3.0. </para> <para> - Tyto dvì knihy byly první svého druhu - a byly následovány velkým + Tyto knihy byly první svého druhu - a byly následovány velkým mno¾stvím knih rùzných autorù a vydavatelù. Existuje pøes 40 knih v angliètinì, 50 knih v nìmèinì a pøes 20 knih ve francouz¹tinì. Navíc mù¾ete najít knihy o PHP v mnoha dal¹ích jazycích vèetnì @@ -255,15 +270,15 @@ <title>Ostatní publikace o PHP</title> <para> Podle na¹ich nejlep¹ích informací byl první èlánek o PHP v ti¹tìném - èasopisu publikován ve French Informatiques Magazine na konci roku 1998 + èasopisu publikován v èeské mutaci magazínu Computerworld na jaøe 1998 a zabýval se PHP 3.0. Stejnì jako v pøípadì knih byl první v dlouhé øadì èlánkù publikovaných v rùzných uznávaných èasopisech. </para> <para> Èlánky o PHP se objevily v èasopisech Dr. Dobbs, Linux Enterprise, Linux Magazine a mnoha dal¹ích. Èlánky o pøechod z aplikací zalo¾ených na - ASP na platformu PHP pod Windows se objevily dokonce na ryze Microsoftím - MSDN! + ASP na platformu PHP pod Windows se objevily dokonce na ryze <productname>Microsoft</productname>ím + <acronym>MSDN</acronym>! </para> </sect1>
http://cvs.php.net/viewcvs.cgi/phpdoc-cs/appendices/aliases.xml?r1=1.3&r2=1.4&diff_format=u Index: phpdoc-cs/appendices/aliases.xml diff -u phpdoc-cs/appendices/aliases.xml:1.3 phpdoc-cs/appendices/aliases.xml:1.4 --- phpdoc-cs/appendices/aliases.xml:1.3 Sat Nov 13 20:46:23 2004 +++ phpdoc-cs/appendices/aliases.xml Fri May 19 10:30:24 2006 @@ -1,5 +1,5 @@ <?xml version="1.0" encoding="iso-8859-2"?> -<!-- EN-Revision: 1.30 Maintainer: luk Status: ready --> +<!-- EN-Revision: 1.31 Maintainer: luk Status: ready --> <appendix id="aliases"> <title>Seznam aliasù funkcí</title> @@ -1084,12 +1084,12 @@ <row> <entry>odbc_do</entry> <entry><function>odbc_exec</function></entry> - <entry><link linkend="ref.odbc">OCI8</link></entry> + <entry><link linkend="ref.uodbc">ODBC</link></entry> </row> <row> <entry>odbc_field_precision</entry> <entry><function>odbc_field_len</function></entry> - <entry><link linkend="ref.odbc">OCI8</link></entry> + <entry><link linkend="ref.uodbc">ODBC</link></entry> </row> <row> <entry>output</entry> http://cvs.php.net/viewcvs.cgi/phpdoc-cs/appendices/debugger.xml?r1=1.2&r2=1.3&diff_format=u Index: phpdoc-cs/appendices/debugger.xml diff -u phpdoc-cs/appendices/debugger.xml:1.2 phpdoc-cs/appendices/debugger.xml:1.3 --- phpdoc-cs/appendices/debugger.xml:1.2 Thu Mar 7 23:25:03 2002 +++ phpdoc-cs/appendices/debugger.xml Fri May 19 10:30:24 2006 @@ -1,5 +1,5 @@ <?xml version="1.0" encoding="iso-8859-2"?> -<!-- EN-Revision: 1.19 Maintainer: luk Status: ready --> +<!-- EN-Revision: 1.27 Maintainer: luk Status: ready --> <appendix id="debugger"> <title>Ladìní (debugging) PHP</title> @@ -13,9 +13,11 @@ PHP 4 nemá vnitøní mechanismy pro ladìní. Nicménì mù¾ete pou¾ívat nìkterý z externích debuggerù. <ulink url="&url.zend.ide;">Zend IDE</ulink> obsahuje debugger, a - ladicí roz¹íøení (jako DBG) najdete také na - <ulink url="&url.dbg;">&url.dbg;</ulink> nebo na - <ulink url="&url.apd;">Advanced PHP Debugger</ulink> (APD). + ladicí roz¹íøení (jako DBG) zdarma najdete také na + <ulink url="&url.dbg;">&url.dbg;</ulink>, dále je tu + <ulink url="&url.apd;">Advanced PHP Debugger</ulink> (APD) + nebo <ulink url="&url.xdebug;">Xdebug</ulink>, který má také kompatibilní + ladicí rozhraní s funkcionalitou ladìní PHP 3, jak je popsáno v této sekci. </simpara> </sect1> @@ -45,7 +47,7 @@ <listitem> <simpara> Nastavte TCP pro poslech na nìjakém portu (napøíklad - <command>socket -l -s 1400</command> v UNIXu). + <command>socket -l -s 1400</command> v unixovských systémech). </simpara> </listitem> <listitem> @@ -75,13 +77,14 @@ <para> Øádek má tento formát: <informalexample> - <literallayout> -<replaceable>date</replaceable> <replaceable>time</replaceable> -<replaceable>host</replaceable>(<replaceable>pid</replaceable>) -<replaceable>type</replaceable>: -<replaceable>message-data</replaceable> - </literallayout> + <programlisting> +<![CDATA[ +date time host(pid) type: message-data +]]> + </programlisting> </informalexample> + </para> + <para> <variablelist> <varlistentry> <term><replaceable>date</replaceable></term> @@ -240,13 +243,15 @@ <example> <title>Pøíklad - zpráva debuggeru</title> <literallayout> +<![CDATA[ 1998-04-05 23:27:400966 lucifer.guardian.no(20481) start: notice 1998-04-05 23:27:400966 lucifer.guardian.no(20481) message: Uninitialized variable -1998-04-05 23:27:400966 lucifer.guardian.no(20481) location: (&null;):7 +1998-04-05 23:27:400966 lucifer.guardian.no(20481) location: (null;):7 1998-04-05 23:27:400966 lucifer.guardian.no(20481) frames: 1 1998-04-05 23:27:400966 lucifer.guardian.no(20481) function: display 1998-04-05 23:27:400966 lucifer.guardian.no(20481) location: /home/ssb/public_html/test.php3:10 1998-04-05 23:27:400966 lucifer.guardian.no(20481) end: notice +]]> </literallayout> </example> </para> http://cvs.php.net/viewcvs.cgi/phpdoc-cs/appendices/history.xml?r1=1.2&r2=1.3&diff_format=u Index: phpdoc-cs/appendices/history.xml diff -u phpdoc-cs/appendices/history.xml:1.2 phpdoc-cs/appendices/history.xml:1.3 --- phpdoc-cs/appendices/history.xml:1.2 Thu Mar 7 23:25:03 2002 +++ phpdoc-cs/appendices/history.xml Fri May 19 10:30:24 2006 @@ -1,5 +1,5 @@ <?xml version="1.0" encoding="iso-8859-2"?> -<!-- EN-Revision: 1.13 Maintainer: luk Status: ready --> +<!-- EN-Revision: 1.25 Maintainer: luk Status: ready --> <appendix id="history"> <title>Historie PHP a souvisejících projektù</title> @@ -7,7 +7,8 @@ PHP urazilo v posledních nìkolika málo letech dlouhou cestu. Rùst v jeden z nejprominentnìj¹ích jazykù ovládajích Web nebyl snadný. Ti z vás, kdo máte zájem dozvìdìt se ve zkratce, jak PHP vyrostlo do - dne¹ní podoby, ètìte dále. + dne¹ní podoby, ètìte dále. Staré verze PHP lze najít v + <ulink url="&url.php.museum;">PHP Muzeu</ulink>. </para> <sect1 id="history.php"> @@ -22,7 +23,8 @@ sadu nazval 'Personal Home Page Tools'. Proto¾e byla tøeba vìt¹í funkènost, napsal Rasmus mnohem rozsáhlej¹í implementaci v C, která byla schopna komunikovat s databázemi aumo¾òovala u¾ivatelùm vyvíjet - jednoduché dynamické aplikace pro Web. Rasmus se rozhodl uvolnit + jednoduché dynamické aplikace pro Web. Rasmus se rozhodl + <ulink url="&url.php.release1.0.0;">uvolnit</ulink> zdrojový kód PHP/FI pro v¹echny, tak¾e kdokoli ho mù¾e pou¾ívat, stejnì jako opravovat chyby a vylep¹ovat kód. </para> @@ -106,11 +108,6 @@ u¾ivatele a mnoho nových jazykových konstruktù. </para> <para> - PHP 4 je momentálnì poslední uvolnìnou verzí PHP. Ji¾ byla zapoèata - práce na modifikaci a vylep¹ení jádra Zend Engine k integraci prvkù, - které byly navr¾eny pro PHP 5.0. - </para> - <para> Dnes pou¾ívají PHP (odhadem) stovky tisíc vývojáøù a nainstalované PHP hlásí nìkolik milionù serverù - tj. pøes 20 % domén na Internetu. </para> @@ -120,6 +117,16 @@ dokumentaèní projekt. </para> </sect2> + + <sect2 id="history.php5"> + <title>PHP 5</title> + <para> + PHP 5 bylo vydání v èervenci 2004 po dlouhém vývoji a øadì pøedverzí. + Je øízeno hlavnì svým jádrem, Zend Engine 2.0, s novým objektovým modelem + a tucty nových vlastností. Pro více informací o tomto jádøe, viz + <ulink url="&url.zend.future;">jeho stránky</ulink>. + </para> + </sect2> </sect1> <sect1 id="history.php.related"> @@ -138,11 +145,12 @@ <sect2 id="history.pear"> <title>PEAR</title> <para> - PEAR, PHP Extension and Application Repository (èesky repozitáø - roz¹íøení a aplokací PHP) - pùvodnì PHP Extension and Add-on Repository + <ulink url="&url.php.pear;">PEAR</ulink>, + PHP Extension and Application Repository (èesky repozitáø + roz¹íøení a aplikací PHP) - pùvodnì PHP Extension and Add-on Repository (repozitáø roz¹íøení a doplòkù) - je PHP verze "foundation classes", - a mù¾e v budoucnu vyrùst v jeden z klíèových zpùsobù distribuce jak - PHP roz¹íøení, tak roz¹íøení PHP psaných v C, mezi vývojáøe. + a mù¾e v budoucnu vyrùst v jeden z klíèových zpùsobù distribuce + roz¹íøení PHP mezi vývojáøe. </para> <para> PEAR se zrodil v diskusi na mítinku PHP Developers' Meeting (PDM) @@ -156,12 +164,17 @@ infrastrukturních "foundation classes" pro pøístup k databázím, cachování obsahu e-komerci a mnoho dal¹ího. </para> + <para> + Více informací o PEAR lze najít v + <ulink url="&url.php.pear.manual;">manuálu</ulink>. + </para> </sect2> <sect2 id="history.phpqa"> <title>PHP Quality Assurance Initiative</title> <para> - PHP Quality Assurance Initiative (iniciativa zaji¹tìní kvality PHP) + <ulink url="&url.php.prerelease;">PHP Quality Assurance Initiative</ulink> + (iniciativa zaji¹tìní kvality PHP) byla ustavena v létì 2000 v rakci na kritiku, ¾e uvolnìné verze PHP nebyly dostateènì testovány pro produkèní prostøedí. Tým nyní sestává z pevné skupiny vývojáøù, kteøí dobøe rozumìjí kódové bázi PHP. Tito @@ -174,8 +187,9 @@ <sect2 id="history.phpgtk"> <title>PHP-GTK</title> <para> - PHP-GTK je PHP øe¹ení pro psaní GUI aplikací pro stranu klienta. Andrei - Zmievski pøipomíná plánování a proces tvorby PHP-GTK: + <ulink url="&url.php.gtk;">PHP-GTK</ulink> je PHP øe¹ení pro psaní GUI + aplikací pro stranu klienta. Andrei Zmievski pøipomíná plánování a proces + tvorby PHP-GTK: </para> <blockquote> <para> @@ -230,15 +244,16 @@ je sledování knih o PHP vydávaných bìhem posledních let. </para> <para> - Pokud si dobøe pamatujeme, první kniha zamìøená na PHP - 'PHP - Dynamische Webauftritte professionell realisieren' - nìmecká - kniha publikovaná v roce 1999, autory byli Egon Schmid, + Pokud si dobøe pamatujeme, první kniha zamìøená na PHP byla + 'PHP - tvorba interaktivních internetových aplikací' - èeská kniha vydaná + v dubnu 1999, jejím¾ autorem je Jirka Kosek. V následujícím mìsící vy¹la + nìmecká kniha - autoøi Egon Schmid, Christian Cartus and Richard Blume. První kniha v angliètinì byla vydána - krátce nato: 'Core PHP Programming' od Leona Atkinsona. Obì tyto knihy + krátce nato: 'Core PHP Programming' od Leona Atkinsona. V¹echny tyto knihy se zabývaly PHP 3.0. </para> <para> - Tyto dvì knihy byly první svého druhu - a byly následovány velkým + Tyto knihy byly první svého druhu - a byly následovány velkým mno¾stvím knih rùzných autorù a vydavatelù. Existuje pøes 40 knih v angliètinì, 50 knih v nìmèinì a pøes 20 knih ve francouz¹tinì. Navíc mù¾ete najít knihy o PHP v mnoha dal¹ích jazycích vèetnì @@ -255,15 +270,15 @@ <title>Ostatní publikace o PHP</title> <para> Podle na¹ich nejlep¹ích informací byl první èlánek o PHP v ti¹tìném - èasopisu publikován ve French Informatiques Magazine na konci roku 1998 + èasopisu publikován v èeské mutaci magazínu Computerworld na jaøe 1998 a zabýval se PHP 3.0. Stejnì jako v pøípadì knih byl první v dlouhé øadì èlánkù publikovaných v rùzných uznávaných èasopisech. </para> <para> Èlánky o PHP se objevily v èasopisech Dr. Dobbs, Linux Enterprise, Linux Magazine a mnoha dal¹ích. Èlánky o pøechod z aplikací zalo¾ených na - ASP na platformu PHP pod Windows se objevily dokonce na ryze Microsoftím - MSDN! + ASP na platformu PHP pod Windows se objevily dokonce na ryze <productname>Microsoft</productname>ím + <acronym>MSDN</acronym>! </para> </sect1>